Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Novinky

Všechny novinky

The Stories We Tell – rozhovor s Renatou Clarkovou

4. KVĚTNA 2016 - 27. dubna odstartoval v Londýně Festival evropské literatury s podtitulem The Stories We Tell. Akce, na jejímž počátku stálo České centrum, potrvá až do začátku června a představí se na ní více než 50 spisovatelů a básníků z 30ti zemí. Poprosili jsme naši kolegyni a zástupkyni ředitelky londýnského Českého centra Renatu Clarkovou, aby nám festival přiblížila.

 

Letošní rošník Evropské noci literatury (ELN) je již osmý. Z jednoho večera v Britské knihovně v roce 2009 se stal festival zahrnující 21 akcí a trvající 6 týdnů. Jak k tomu došlo?

ELN si od svého vzniku postupně budovala renomé důležité platformy pro propagaci evropské literatury v překladu. Zdálo se škoda tohoto potenciálu a zájmu ze strany nakladatelů, autorů a partnerů, který mnohonásobně převyšoval možnosti jedné akce, nevyužít a naše aktivity nerozšířit jak mimo rámec jednoho večera a zdi Britské knihovny, tak i mimo Londýn. Začali jsme proto spolupracovat například s londýnským Free Word Centre, do programu zapojili města jako jsou Edinburgh, Birmingham a rozšířili programovou škálu, takže kromě profilového večera věnovaného ELN je tu například akce zabývající se evropským kriminálním románem, Překladatelský pitch kladoucí si za cíl podporu vzniku nových překladů a semináře či worshopy zaměřené na odbornou veřejnost. Jedna noc se proto zákonitě musela protáhnout, a nový název tak již jen reflektuje změny, ke kterým došlo.


Evropská noc literatury 2015


Hlavním organizátorem ELN je ČC Londýn. Proč je tato akce pro CC důležitá?

Evropská noc literatury je koncept, který pro Londýn na základě inspirace pražskou Nocí literatury vyvinulo České centrum. Jedná se v podstatě o český patent, který Česká centra v různých obměnách a ve spolupráci s Asociací evropských kulturních insitutů a ambasád (EUNIC) představila v hlavních evropských městech. Je to nejen naše know-how, ale především o úspěšný model, který umožňuje v silné konkurenci anglicky psané literatury zviditelnit a zpopularizovat literaturu v překladu. Českou literaturu pak zasazuje do širšího rámce literatury evropské po boku autorů překládaných z majoritních jazyku jako jsou třeba francouzština, španělština nebo němčina, čímž podstatně zvyšuje její prestiž.
 

Českým zástupcem na festivalu je Tomáš Zmeškal. Proč právě on?

Tomáš Zmeškal patří k předním představitelům současné české literatury. Nakladatelství Yale University Press právě teď v květnu vydává v anglickém překladu Alexe Zuckera jeho románový debut Milostný dopis klínovým písmem, za který Tomáš Zmeškal získal cenu Josefa Škvoreckého a Cenu Evropské unie za literaturu. Je to tedy skvělá příležitost tohoto autora, který do české literatury přináší jinou literární zkušenost a perspektivu, představit britskému publiku. Právě Zmeškalův román nabízející silný příběh na pozadí poválečné historie Československa a psaný postmoderním fragmentárním literárním stylem má v Británii velkou šanci zaujmout.



Tomáš Zmeškal

 

Součástí festivalu je Poesiomat, který obsahuje 30 básní autorů z 30 zemí. Myslíte, že poesie v dnešním uspěchaném světě najde své místo? Co od tohoto projektu očekáváte a je v něm zastoupen český básník?

Vzrůstající popularita třeba performativní poezie a mluveného slova myslím dokazuje, že poezie své místo v současné literatuře určitě neztratila. Mění se však způsob a cesty, jakými se ke čtenářům poezie dostává.  My jsme chtěli zprostředkovat evropskou poezii i té části veřejnosti, která by jinak neměla šanci se s ní seznámit. Prostřednictvím poesiomatu umístěném ve veřejném prostoru poesie přichází za svými čtenáři/posluchači sama, stačí jen stisknout tlačítko a poslechnout si jednu z básní ať už v podání samotného autora v originálním jazyce, nebo v anglickém překladu a přednesu jednoho z britských básníků, kteří nahrávky v angličtině pro tento project natočili. Hravá, zářivě žlutá barva a netradiční tvar pak zaručují, že se kolemjdoucí zastaví a do světa evropské poezie se nechá vtáhnout. Počáteční reakce, které instalace poesiomatu na veřejném prostranství před Britskou knihovnou vzbudila, dokazují, že tak skutečně děje. Českého básníka Ondřeje Buddeuse, jehož báseň Je mi 35 let Českou republiku zastupuje, si budou moci poslechnout stovky lidí nejen v Londýně, ale mimo jiné také v Ledbury a Durhamu, kam poesiomat v rámci svého britského turné zavítá.


Poeziomat (Poetry Periscope) na prostranství před Britskou knihovnou


Na které akce byste nás pozvala a proč?

Určitě na 8. ročník Evropské noci literatury, který nabízí jedinečnou příležitost se během jednoho večera seznámit s šesti výjimečnými evropskými knihami, které odborná porota vybrala z 65 nominací a jejich autory reprezentujícími bulharskou, tureckou, dánskou, slovinskou, nizozemnskou a belgickou literaturu.  Tou tzv. třešinkou na dortu je pak účast Kate Mosseové, britské autorky veleúspěšného románu Labyrint a celé řady dalších mezinárodních bestslellerů. Příznivci poezie by si neměli nechat ujít slavnostní křest již zmiňovaného poesiomatu uváděný předním britských básníkem Ianem McMillanem. Pro fanoušky detektivek je tu pak večer evropské krimi moderovaný Barrym Forshawem s předními zástupci skandinávského, britského a německého detektivního románu.


Jaký je postoj Britů k litertuře v překladu? Čtou ji?

Samozřejmě, nicméně k ní nepřistupují primárně jako k literatuře v překladu. Čtenáři si knihy vybírají podle tématu, příběhu, zkušenosti, kterou sdělují, jména autora či literárních ocenění. Jestli se jedná o překlad či ne není myslím rozhodující. Je to jiné než třeba u filmu, kde viditelnou překážkou jsou titulky. Překladové literatury je však málo. Statistiky mluví o 4,5 procentech v celkovém objemu vydávané literatury. Je tedy jasné, že naprostá většina knih ležících na pultech v knihkupectvích či v regálech veřejných knihoven je původně psaná anglicky.


ELF probíhá v době, kdy Britové rozhodují, zda setrvají v EU či z ní vystoupí. Myslíte si, že podobné akce mohou někoho ovlivnit v jeho rozhodování?

Domnívám se, že dokážou minimálně přimět k zamyšlení.  V poslední době je Evropská unie a Evropa jako taková spíš asociována s problémy; ekonomickou krizí, uprchlickou krizí apod, přičemž obě strany hlavně malují odstrašující ekonomické scénáře. Myslím, že se v celé debatě zapomíná na pozitiva, která přináší třeba právě společné evropské kulturní dědictví a tradice.  Náš festival je oslavou evropské rozmanitosti s neuvěřitelným množství příběhů a zkušeností přicházejících z Evropy a obohacujích britskou zkušenost a literaturu. Věřím, že návštěvníci festivalu si budou vědomi toho, že bez nich by britská společnost byla určitě chudší.

 


 

Festival evropské literatury probíhá od 27. dubna do 9. června 2016.
Více informací a podrobný program najdete na www.europeanliteraturefestival.org.uk