Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Novinky

Všechny novinky

The Susanna Roth Translation Competition - Winner Announcement

5. DUBNA 2016 - S radostí oznamujeme, že vítězem překladatelské soutěže Susanny Roth se stal pan PADDY PHILLIPS. Soutěž je organizována Českým centrem v Londýně ve spolupráci s Literární sekcí Institutu umění - Divadelního ústavu. V rámci druhého ročníku se soutěž zaměřila na mladé překladatele do 40 let s trvalým pobytem ve Velké Británii, kteří ještě nevydali kompletní literární dílo. Uchazeči měli přeložit do angličtiny úryvek z knihy Do tmy od Anny Bolavé. Porota ve složení David Short (překladatel ) a Rajendra Chitnis (profesorka na Univeristy of Bristol) vybrala Phillipse na základě anonymního posouzení šesti přihlášených překladů.

Co řekla porota o vítězi:
Všechny překlady se vyznačovaly vynikajícím zvládnutím českého jazyka, gramatiky, syntaxu a výrazu tohoto osobitého úryvku a všichni soutěžící by měli i nadále pokračovat v jejich překladatelské tvorbě. Vítězný překlad vynikal zejména díky autorově intuitivnímu zvládnutí anglického jazyka. Zatímco ostatní vykazovaly problémy s dosažením rovnováhy mezi přesností a plynulostí stylu překladu, vítězný text se četl krásně bez rušivého pocitu, že se jedná o přeložené dílo a přitom věrně  zachycující přesný význam i atmosféru originálu. Jakýkoliv současný český spisovatel by určitě neměl obavy svěřit své dílo do rukou vítěze.

O Paddy Phillipsovi
Paddymu Phillipsovi je 38 let a pracuje jako nezávislý editor, překladatel a učitel na Oxfordu. Studoval japanistiku a poté další čtyři roky vyučoval angličtinu, nejprve v Tokiu a poté v Brně. Poté pracoval devět let jako editor překladů pro Oxford University Press. Nedávno dokončil magisterské studium překladatelství na univerzitě v Bristolu, kde se specializoval na překlad z českého jazyka do anglického.

Překladatelská soutěž Susanny Roth je organizována Českými centry v různých jazycích v řadě evropských zemí. Vítězové národních soutěží budou pozváni k návštěvě České republiky v červenci 2016 , kde se zúčastní semináře se zaměřením na česká studia a také překladatelského workshopu.

Stáhněte si vítězný překlad zde:

 

---------------------------------------------------------------------

 

ROZHOVOR S  PADDY PHILLIPSEM

Proč jste se rozhodl účastnit se této překladatelské soutěže?
Pro účast v soutěži jsem se rozhodl zejména proto, že jsem nedávno dokončil magisterské studium překladatelství a tato soutěž byla ideální příležitost, jak získat další překladatelské zkušenosti – vyhledávám tolik příležitostí, co můžu!

Jak se vám líbila kniha?
Asi to není úplně ten druh knihy, po kterém bych automaticky sáhnul v knihovně – preferuji spíše příběhy, které jsou méně vážné, ale každopádně se jedná o silnou, strhující knihu. Líbí se mi autorův styl. Jazyk, který používá je velmi čistý, svěží a hlavně barvitý. Můžete vidět a cítit, jak se příběh před vámi vyvíjí, skoro jako ve filmu.

Co bylo na tomto překladu nejtěžší?
Nejtěžší pro mne bylo přeložit text tak, aby se četl tak plynule, jak je to možné v originálním jazyce. Přestože styl textu v češtině je relativně přímočarý a jasný, jakmile jsem vše poprvé přeložil, neznělo to dobře. Proto jsem musel mnohé pasáže procházet několikrát, abych dosáhl co nejpřirozenějšího spojení slov v angličtině.

Proč se věnujete překladatelství a zrovna z českého jazyka?
Na univerzitě jsem studoval japonštinu, ale češtinu jsem se začal učit v roce 2001, když jsem se přestěhoval do Brna učit angličtinu. Potkal jsem tam však mou ženu Ditu, která působila také jako učitelka angličtiny na stejné škole. Od té doby se snažím stále mou češtinu zlepšovat. Posledních dvanáct let jsem pracoval jako editor na Oxfordu, ale chtěl jsem najít práci, kde bych mohl využít také mou znalost češtiny a napadlo mě, že překladatelství by mohlo být ono.  Proto jsem se před dvěma roky přihlásil na magisterský obor překladatelství na Bristol University a měl jsem štěstí, že jsem byl přijat.

Co vás napadne jako první, když se řekne česká literatura?
Nikdy jsem neměl šanci českou literaturu formálně studovat, proto o ní moc nevím.  Ale rozhodně bych zmínil Komenského, spisovatele 19. století a první republiky, disidenty komunistické éry a nadané autory románů posledních přibližně 25 let. A zajisté jednoho z největších spisovatelů - Járu Cimrmana. 

Co pro vás znamená výhra v této soutěži?
Myslím, že bych tím chtěl poděkovat hlavně lidem, kteří mě na mojí cestě podporovali – hlavně mé ženě, mojí rodině a rodině mé ženy. Samozřejmě také přátelům a učitelům. Jsem velmi vděčný své lektorce na magisterském studiu, Janě Nahodilové, která mi poslední dva roky poskytla opravdovou podporu.
Také doufám, že výhra mi pomůže v tom, pokračovat nadále v překladatelské práci. Například v současné době se snažím najít vydavatele pro mou anglickou verzi knihy Arnošta Goldflama Tatínek není k zahození. Část jsem přeložil v rámci své diplomové práce a moc rád bych knihu dokončil – je úžasná a určitě si zaslouží širší publikum.

Text Anny Bolavé obsahuje i názvy a popisy léčivých rostlin. Zajímáte se o  botaniku?
Nijak zvlášť. Ale myslím, že je to jak se vším: čím více studujete nějaký obor, tím víc vás začne zajímat. Před několika lety jsem s nadšením zjistil, že čeleď kamélie (kam patří také druhy, z nichž se připravuje čaj) je pojmenovaná podle botanisty a misionáře George Kamela (1601 – 1706), který pocházel z Brna. Myslím si, že je to skvělé. Zejména proto, že jsem velký brnofil a milovník čaje.